Epilog – O Devatenást let pozdeji
Epilog – O Devatenást let pozdeji
Ten rok začal podzim o něco dříve. První zářijové ráno bylo chladné a čerstvé
jako jablíčko, a rodinka si to vyšlapovala dunící ulicí směrem k velkému
začouzenému nádraží, kouř z výfuků aut a dech chodců se ve studeném vzduchu
třpytil jako pavučinky. Dvě velké klece chrastily na vršku plně naloženého
vozíku, který tlačili rodiče, sovy uvnitř horlivě houkaly, a dívka s červenými
vlasy šla smutně za svým bratrem, ruku v ruce se svým otcem.
„Už to nebude dlouho trvat a pojedeš také,“ řekl jí Harry.
„Dva roky,“ posmrkávala Lily. „Já ale chci jet už teď!“
Ostatní cestující zvědavě okukovali sovy, když mezi nimi rodina kličkovala
vstříc přepážce mezi nástupišti devět a deset. Albusův hlas se i přes okolní
hluk nesl zpět k Harrymu; jeho syn pokračoval v rozhovoru, který započal již
během jízdy autem.
„Já nechci! Já nechci být ve Zmijozelu!“
„Jamesi, nech toho,“ řekla Ginny.
„Já pouze řekl, že by tam mohl být,“ řekl James a s úšklebkem pohlédl na svého
bratra. „Na tom není nic špatného. On by se přeci klidně mohl dostat do Zmi - “
James zachytil pohled své matky a raději zmlkl.
Pět Potterových se blížilo k přepážce. S nepatrně povýšeným pohledem se James
ohlédl na svého mladšího bratra, vzal si od matky vozík, rozběhl se a o chvilku
později zmizel.
„Budete mi psát, že ano?“ Zeptal se najednou svých rodičů Albus a využil tím
momentální nepřítomnosti svého bratra.
„Každý den, když budeš chtít,“ řekla Ginny.
„Ne zrovna každý den,“ řekl Albus potichu. „James říkal, že většina dětí
dostává dopisy od rodičů jen jednou za měsíc.“
„My jsme Jamesovi minulý rok psali třikrát týdně,“ doplnil Harry. „Je to
vtipálek, tvůj bratr.“
Bok po boku zatlačili i na druhý vozík a postupně nabírali rychlost. Když
dosáhli přepážky, Albus ucuknul, žádný náraz však nepřišel. Místo toho se
rodina vynořila na nástupišti devět a tři čtvrtě, které bylo skryto v husté
bílé páře, jež proudila z komínů zářivě červeného Bradavického spěšného vlaku.
Neurčité skupinky lidí se hemžily v mlze, v níž před chvílí zmizel i James.
„Kde jsou?“ zeptal se Albus znepokojeně a zíral na nejasné postavy, které kolem
nich procházely, když kráčeli podél nástupiště.
„My je najdeme,“ řekla Ginny klidně.
Ale pára byla tak hustá, že bylo nemožné rozpoznat jakoukoliv tvář. Odděleny od
svých majitelů, zněly hlasy abnormálně hlasitě. Harry si myslel, že zaslechl
Percyho hlasitě promlouvat o Vyhlášce o košťatech, a byl celkem rád, že se díky
tomu nemusí zastavovat a zdravit ho.
„Myslím, že jsou támhle, Ale,“ řekla najednou Ginny.
Skupina čtyř lidí stojící těsně vedle posledního vagónu se postupně vynořovala
z mlhy. Když se jim jejich tváře dostaly na dohled, vydali se Harry, Ginny,
Albus a Lily přímo k nim.
„Ahoj,“ řekl Albus, znějící najednou naprosto uvolněně.
Rose, oblečená do svého zbrusu nového bradavického hábitu, se na ně radostně
usmála.
„S parkováním vše v pořádku?“ zeptal se Ron Harryho.
„Já jsem parkoval dobře. Hermiona nemohla pochopit, jak jsem mohl projít
mudlovské testy na řidičák, chápeš to? Ona si myslela, že jsem na toho komisaře
použil matoucí kouzlo.“
„Ne, to si nemyslím,“ řekla Hermiona. „Mám v tebe naprostou důvěru.“
„Pokud se toho týče, já na něj ale opravdu použil matoucí kouzlo,“ zašeptal Ron
Harrymu, když společně nakládali Albusův kufr a sovu do vlaku. „Jen jsem se
zapomněl podívat do zpětného zrcátka, ale to jsem nakonec vyřešil
Všepozorujícím kouzlem.“
O trochu dále na nástupišti našli Lily a Huga, Roseina mladšího bratra, kteří
právě živě diskutovali o koleji, do níž by chtěli být zařazeni až půjdou do
Bradavic.
„Pokud se nedostaneš do Nebelvíru, vydědím tě,“ řekl Ron. „Ale to samozřejmě
není žádný nátlak.“
„Rone!“
Lily a Hugo se smáli, ale Albus a Lily se tvářili vážně.
„On to tak nemyslel,“ řekly Hermiona a Ginny, ale Ron už se o to přestal
zajímat.
Zachytil Harryho pohled a jeho kývnutí k místu asi padesát metrů vzdálenému.
Mlha na chvilku prořídla, a tak tam mohli zahlédnout obrysy tří postav.
„Podívej, kdopak tu je.“
Draco Malfoy tam postával se svou manželkou a synem, tmavý plášť zapnutý až ke
krku. Jeho vlasy již poněkud ustoupily, což zdůraznilo jeho špičatou bradu.
Nový chlapec se Dracovi podobal stejně, jako se Albus podobal Harrymu. Draco na
sobě zachytil Harryho, Ronův, Hermionin a Ginnin pohled, stroze kývnul a znovu
se otočil.
„Takže to je ten malý Scorpius,“ zamumlal Ron. „Buď si jistá, že ho překonáš ve
všech zkouškách, Rosie. Ještě žes zdědila mozek své matky.“
„Rone, proboha,“ řekla Hermiona, napůl vážně, napůl pobaveně. „Nesnaž se je
poštvat proti sobě ještě, než začne škola!“
„Máš pravdu, promiň,“ řekl Ron, ale stejně si nemohl pomoci a dodal: „Ale
nechovej se k němu až moc přátelsky, Rosie. Dědeček Weasley by ti nikdy
neodpustil, kdyby sis vzala čistokrevného kouzelníka.“
„Hej!“
Nyní se znovu objevil James; již zbaven svého kufru, sovy a vozíku a evidentně
plný mnoha nových informací.
„Teddy je tu taky,“ řekl bez dechu a ukazoval přes své rameno do stoupajících
obláčků páry. „Koukněte! A schválně, co myslíte, že dělá? Mucká se s Victoire!“
Zíral na rodiče, viditelně zklamán jejich nedostatečným zájmem.
„Náš Teddy! Teddy Lupin! Mucká se s naší Victoire! S naší sestřenkou! A já se
Teddyho zeptal, co to dělá - “
„Tys je vyrušil?“ řekla Ginny. „Ty jsi úplně stejný jako Ron - “
„- a on mi řekl, že ji jenom přišel vyprovodit! A pak mi řekl, ať jdu pryč. On
se s ní mucká!“ dodal James, jako by si myslel, že to neřekl dostatečně
zřetelně.
„Jů, to by bylo úžasné, kdyby se vzali!“ zašeptala Lily ve vytržení. „Teddy by
pak byl opravdový člen naší rodiny!“
„Už teď u nás večeří více jak čtyřikrát týdně,“ řekl Harry. „A proč mu tedy
nenabídnout, aby u nás bydlel a bylo by to, co ty na to?“
„Jé!“ řekl James nadšeně. „Mně nevadí, když budu bydlet v pokoji společně s
Alem - Teddy si klidně může vzít můj pokoj!“
„Ne,“ řekl Harry pevně, „vy dva byste měli společný pokoj pouze tehdy, kdybych
chtěl zbořit dům.“
Zkontroloval staré otlučené hodinky, které dříve patřily Fabianu Prewettovi.
„Je skoro jedenáct, měli byste raději nastoupit do vlaku.“
„Nezapomeň Nevillovi vyřídit naše láskyplné pozdravy!“ řekla Ginny Jamesovi,
když ho objímala.
„Mami! Nemohu profesorovi vyřizovat láskyplné pozdravy!“
„Ale ty přeci Nevilla znáš - “
James obrátil oči v sloup.
„Venku, dobře, ale ve škole to je profesor Longbottom, chápeš? Nemůžu prostě
přijít do Bylinkářství a říct, že mu předávám láskyplné pozdravy…“
Pokýval hlavou nad matčinou pošetilostí a aby rozptýlil své pocity, nakopnul
lehce Albuse.
„Uvidíme se později, Ale. Dej si bacha na testrály.“
„Já jsem myslel, že jsou neviditelní? Tys říkal, že jsou neviditelní!“
Ale James se jenom smál a připustil, aby ho matka políbila, krátce objal otce a
pak naskočil do rychle se plnícího vlaku. Viděli ho už jen zamávat a pak zmizel
v uličce a šel najít své přátele.
„Kvůli testrálům se určitě neznepokojuj,“ řekl Harry Albusovi. „Jsou velice
milí, není žádný důvod k tomu se jich bát. Mimochodem, vy do školy nepojedete v
kočárech, ale na loďkách.“
Ginny políbila Albuse na rozloučenou.
„Uvidíme se o Vánocích.“
„Sbohem, Ale,“ řekl Harry, když objal svého syna. „Nezapomeň, že jsi na příští
pátek pozvaný k Hagridovi na čaj. Nezahazuj se s Protivou. S nikým nebojuj,
dokud se to pořádně nenaučíš. A nenech se Jamesem vytočit.“
„A co kdybych se dostal do Zmijozelu?“
Tato věta byla určená pouze jeho otci a Harry věděl, že právě okamžik odjezdu
donutil Albuse odhalit, jak velký a upřímný jeho strach je.
Harry se sklonil k Albusovi tak, aby jejich tváře byly na stejné úrovni. Jako jediný
z Harryho tří dětí zdědil Albus Lilyiny oči.
„Albusi Severusi,“ řekl Harry tak tiše, že kromě Ginny to nikdo nemohl
zaslechnout a ona byla dostatečně taktní, aby předstírala, že mává Rose, která
už také nastoupila do vlaku, „jsi pojmenován po dvou bradavických ředitelích.
Jeden z nich byl ve Zmijozelu a byl to možná ten nejodvážnější muž, jakého jsem
kdy poznal.“
„Ale já jen říkám - “
„- pak i Zmijozelská kolej může získat skvělé studenty, ne? Nám je to jedno,
Ale. Pokud ti na tom ale tak záleží, pamatuj, že to budeš i ty, kdo si bude
moci vybrat Nebelvír před Zmijozelem. Moudrému klobouku záleží také na tvém
rozhodnutí.“
„Opravdu?“
„U mě tomu tak bylo,“ řekl Harry.
Tohle žádnému ze svých dětí nikdy neřekl a viděl překvapení v Albusově
obličeji, když to vyslovil. Ale jak se postupně s prásknutím zavíraly všechny
dveře červeného vlaku a rozmazané obrysy rodičů se natahovali po posledních
polibcích a udělovali poslední připomínky, naskočil i Albus do vagónu a Ginny
za ním zavřela dveře. Studenti se vykláněli z okna nejblíže k nim. Velké
množství tváří, jak uvnitř vlaku, tak i venku se natočilo směrem k Harrymu.
„Proč všichni tak zírají?“ dožadoval se Albus vysvětlení, když se on a Rose
natahovali po pohledech ostatních studentů.
„S tím si nedělej starosti,“ řekl Ron. „To je kvůli mně, jsem hrozně slavný!“
Albus, Rose, Hugo a Lily propukli v smích. Vlak se začal rozjíždět a Harry šel
podél něj a sledoval hubenou tvář svého syna, zářící vzrušením. Harry se smál a
pokračoval v mávání, přestože sledovat odjezd svého syna bylo pro něj bolestné…
Poslední obláček páry zmizel v podzimním vánku. Vlak zajel do zatáčky. Harryho
ruka však stále mávala na rozloučenou.
„Bude v pořádku,“ zašeptala Ginny.
Když se na ní Harry podíval, stáhnul roztržitě svou ruku a dotkl se jizvy ve
tvaru blesku na svém čele.
„Já vím, že bude.“
Jizva ho nebolela už devatenáct let. Vše bylo v pořádku.
Konec
Komentáře
Přehled komentářů
Tenhle díl byl nejlepší ze všech!Fakt supr!Ale ten epilog mohla napsat podrobněji.Ale je škoda,že Harry Potter -the End.
KONEC:-(
(Nemesis, 12. 9. 2007 15:32)je to hodne dobry harryho sem cetl hned jak vysel skoda ze konci:-(
Mary.BB@seznam.cz
(Martina, 11. 9. 2007 21:36)bylo to vážně uplně užasný já nemám slov moooooooc ale vážne moc děkuju za to že ste to sem dali je to fakt užasný
Skvely
(Barca, 9. 9. 2007 21:14)Ach jo, vzdy kdyz skonci nejakej dil Harryho, jsem strasne smutna a jeste dlouho po tom v sobe citim desnou prazdnotu z toho konce. Tento dil byl fakt uzasnej, moc se mi to libilo a moc diky vsem kteri to prelozili nebo se na tom nejak podileli! Skoda toho epilogu, to byl fakt moc sladkej happy end, ale jinak to bylo uzasny, diky mejte se krasne milovnici Pottera...Harry 4ever!!!!!!!!!:-D
bezvadný
(Verík, 6. 9. 2007 18:49)Bylo to fakt super! Moc děkuji! Škoda že už je konec. Už se ale těším až to výjde knižně, je to poslední kniha Harryho Pottera která mi chybí do zbírky. Ještě jednou dík!
konec
(veverka, 5. 9. 2007 11:09)...a žili všichni šťastně až do smrti...hroznej konec, tedy epilog, jinak moc dobrý,díky
sladidlo
(kokosi na sněhu, 4. 9. 2007 23:22)ten epilog--to je děs,děs.......nechápu co ji to popadlo...lidi varuju předem,pokud si nechcete zkazit dojem z knihy,nečtěte to....mohlo by se vám z toho přeslazenýho posledního doušku čaje udělat nevolno....nevim kolik kostek cukru tam nasypala......nebo spíš kolik sladidel
divnej happy end
(kuře na kari, 4. 9. 2007 23:17)nechápu proč tam musela narvat těch 19 let later,tim ten super konec pěkně pokazila,lituju že sem to vůbec četla-asi si to z tý knihy vyrvu a bude,takovej divnej sladkej americkej pohádkovej happy end-fak trapný trapný trapný---budeme žíti štastně až do skonání...budeme mít dětičky a velkou rodinu---oooo asi budu brečet dojetím vážně
Dost dobrý
(Medůza, 2. 9. 2007 15:36)Super,super,super!Bylo to úžasný,skláním se až k zemi před prací toho človíčka(človíčků),co tohle přeložili.Jediný co mi příde dost divný je,že měl prostě Harry umřít...nic proti němu...ale tohle byl takovej "sladkej"happyend(se smrtí několika postav v pozadí)...jasně šťastný konce sou fajn...ale obávám se trapnejch pokusů o další díly od jinejch autorů...podle mě měl prostě ten konec bejt dost(radikálně)definitivní....
Konec
(Espanollo, 30. 8. 2007 23:50)Tak lidi tohle uz je de fakto konec. Preklad byl super akorat Epilog je dost zmatenej. Na ten si rad pockam od Medka ale vic si od toho neslibuju. Sbohem Bradavice!!
diiiiikyy
(lenka, 30. 8. 2007 21:32)moc ti dekuju, ze si prelozil harryho, protoze ja bych se toho jinak nedockala...vse sem si stahla, a zacinam cist, to bude jizda...hrrooozne se teseim...takze mooooc dikes
....
(Waire, 28. 8. 2007 15:21)
Krása, nemám více slov...
Díky všem co to pro všechny tady přeložily! ;)
Velké díky
(Proky, 25. 8. 2007 17:28)Děkuji, všem co se podíleli na překladu posledního dílu, jak do slovenštiny, tak do češtiny. Knihu si určitě koupím, když mám všechny, to dá rozum, ale proč proboha zvolili taktiku, že to vydají až po vánocích? No to je jen taková řečnická otázka. Je mi líto, že autorka už epilogem uzavřela Harryho do nenávratna. Přitom myslím, že i někdo z vás by si dokázal představit minimálně jeden díl pokračování. Poslední díl je dost brutální, ale přečetl jsem to za dva dni a dvě noci. :) Moc díky vám, všem za skvělý překlad.
Cooling
(Dragowell, 19. 8. 2007 17:03)On se jednou vrátí a my nejvěrnější budem uctívaní tak nějak to řekla Bela Skrkovi. Nejlepší knížka na světě teˇka nám zbývá jen to že otevřem kámen Mudrců a začnem čist znovu a znovu..... Možná už vás to nebude bavit ale mě to baví furt. Prní 3 díly jsou dětské ale ty ostatní no prostě Harry Potter bude favoritem světové literatury dnes je už v čitankách a i za 200 let jestli tu ješte bude tato planeta a její obyvatele budou si naši potomci číst nic jinýho než Harryho Pottera. Nashledanou Dragowell@seznam.cz
:-)
(Kukulíni, 19. 8. 2007 13:56)Harry naprosto ovládl naši domácnost. Nikdo neuklízí, nevaří, nechodí ven a jen se pereme o další stránky. Ještě že už je konec!!
Dobrý!
(smajling, 15. 9. 2007 14:38)